Když jsme zbořili vše, co jsme chtěli, vypadalo to asi takhle. Pocit beznaděje z toho, že se nám to nemůže podařit nikdy vyklidit, si pamatuji dodnes. Sutin bylo nakonec jeden a půl avie, tedy asi pět tun, taky dřevo ze skříní, trubky, linoleum a stará kuchyňská linka.
Přes zvířený prach možná vidíte taťku, který byl hlavní stavební silou rekonstrukce, za což jsem mu velice vděčný.